Železná Ruda

Město v údolí říčky Řezné pod svahy Špičáku (1202 m) a Pancíře (1214 m) je významným turistickým centrem západní části Šumavy.

Kostel Pany Marie Pomocné v Železné Rudě

Asi 2 km od města je silniční a železniční česko-německý přechod Železná Ruda - Bayerischer Eisenstein. Město leží na území Chráněné krajinné oblasti, 2 km od hranice Národního parku Šumava. Řada běžkařských tras a sjezdovek v okolí činí ze Železné Rudy středisko zimních sportů.

Historie
Původně hornická osada vznikla na počátku 16. století při obchodní stezce vedoucí z Řezna, přes dnešní Zwiesel, Strážov a Klatovy, až do Prahy. Při bohatých nalezištích železné rudy se rychle rozvíjela jak hornická a hutní činnost tak i řemesla na zpracování železa. Spolu s dřevorubci, uhlíři, tesaři, povozníky a kolomazníky, tady díky dolování železné rudy, našlo obživu na 500 lidí. Mezi Čechy a Bavorskem byly často vedeny spory o toto území bohaté na železnou rudu. Definitivní hranice byla určena až v roce 1756 za vlády Marie Terezie. Po vyčerpání zásob železné rudy se v druhé polovině 17. století začíná rozvíjet sklářství. Horníci našli uplatnění v povrchových lomech při lámání křemene, potřebného k výrobě skla. V okolí Železné Rudy vyrostlo 11 skláren. V 18. století byla obec povýšena na měsečko. Výrobky zdejších skláren byly proslulé po celém světě. Se zdejším sklářstvím jsou spojeny především rody Abelů a Hafenbrädlů. Největší a nejvýznamnější byla sklárna v Alžbětíně, zbudována roku 1841. Produkovala především tabulové a zrcadlové sklo. V polovině 19. století, však kvůli vyčerpání zásob křemene a díky vzrůstajícím nákladům, začínají sklárny zanikat. V roce 1877 byla zprovozněna železniční trať mezi Plzní a bavorským Deggendorfem vedoucí přes Železnou Rudu. Na této trati byl mezi zastávkou Brčálník a stanicí Špičák vybudován nejdelší tunel v tehdejším Rakousku-Uhersku (1747 m). Lepší přístupnost Železné Rudy pak měla za následek postupný rozvoj turistiky trvající dodnes.

Turistické zajímavosti
Kostel Panny Marie Pomocné - u hlavní silnice - barokní kostel s mohutnou cibulovitou bání byl postaven v letech 1727 - 1732 na místě starší kaple z roku 1694. Dal jej postavit majitel místního panství hrabě Wolf Jindřich Nothafe z Wernbergu.Věž s menší bání byla přistavena až roku 1777. Střecha kostela je spolu s oběma báněmi kryta šindelem. V interiéru kostela se nachází mramorové náhrobní desky jednotlivých sklářských rodin.

Kostel Pany Marie Pomocné

Muzeum Šumavy - při hlavní silnici

Kaple sv. Antonína a sv. Barbory - při silnici na Špičák pod železniční zastávkou Železná Ruda - město - první písemná zmínka pochází z let 1836 - 1839. Kaple patřila k vedle stojícímu Köpperlovu statku. Před kaplí jsou umístěna umrlčí prkna. Při výstavbě špičáckého tunelu tady probíhaly pohřební obřady obětí této stavby.

Kaple sv. Antonína a sv. Barbory

Křížová cesta - nad městem (při modře značené turist. trase vedoucí na Belveder a Pancíř) - původní poškozené žulové sloupky bez obrázků a křížků byly zrekonstruovány díky finanční sbírce především z Bavorska. Na původním místě byla podle starých fotografií znova vystavěna i kaple. Opravená křížová cesta byla spolu s novou kaplí sv. Anny na Hladovém vrchu (v blízkosti hotelu Belveder) slavnostně vysvěcena 30. září 1995.

Odbočka z hl. silnice vlevo vede k turisticky špatně značené křížové cestě

Křížová cesta

Kaple sv. Anny nad křížovou cestou

Hamr - na potoce Řezná - nejstarší dochovaný hamr na Šumavě pochází z druhé poloviny 16. století. Hamry se podobaly mlýnům a na podobném principu i pracovaly. Zhotovovaly se vněm kovářské výrobky a nářadí. V provozu byl až do roku 1947. Dnes je hamr technickou památkou a slouží jako restaurace. Před hamrem stojí bývalá chalupa hamerníka Prince (č. p. 32), podobná volarským domům.

Pomník Adolfa Kašpara - po modré cca 1,5 km - kříž vytesaný v balvanu je vzpomínkou na malíře a ilustrátora některých vydání „Babičky“ Boženy Němcové. Adolf Kašpar zemřel v Železné Rudě v roce 1934 ve věku 57 let.

Pohled ze sjezdovky nad Žel. Rudou na Velký Javor (1456 m)

Budova žel. nádraží na okraji města - v pozadí hora Špičák

Pohřebiště barabů - cca 1 km za Železnou Rudou na naučné stezce vedoucí na Špičák - pohřebiště zahraničních stavebních dělníků z Itálie, Chorvatska a Dalmácie zvaných barabů, kteří zahynuli v letech 1874 - 77 při stavbě nejdelšího tunelu v České republice (1748 m) pod horou Špiučák. Pohřebiště bylo obnoveno v roce 2002 z iniciativy Železnorudského klubu.

Pohřebiště barabů

                  Železná Ruda - Muzeum Šumavy

Zajímavosti v okolí
(orientační vzdálenosti vzdušnou čarou)

2.4 km       Špičák
3.7 km       Čertovo jezero
4.7 km       Pancíř - rozhledna
5.6 km       Černé jezero
7.8 km       Bílá strž
7.8 km       Jezero Laka
8.3 km       Hojsova Stráž
8.8 km       Zhůří
8.8 km       Zhůří - kaple Nejsvětější Trojice

kraj: Plzeňský
okres: Klatovy
obyvatel: 1 800
nadmoř. výška: 754

ukaž na mapě

Reklama

Počet návštěv: 412306

Počet otevřených stránek: 689893