Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava
CHKO Šumava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR 27.12.1963. V době svého vzniku byla se svými 168 654 ha největším chráněným územím tehdejšího Československa. V roce 1990 byla zapsána do seznamu UNESCO v Paříži jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného
pásma národního parku. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. (Víteň) do 1362 m n. m. (Boubín) žije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů:
|
Národní přírodní rezervace |
| |
|
|
| Bílá strž |
1972 |
79 ha |
| Boubínský prales |
1858 |
666 ha |
| Černé a Čertovo jezero |
1911 |
175 ha |
| Velká niva |
1989 |
120 ha |
| |
|
|
|
Přírodní rezervace |
| |
|
|
| Amálino údolí |
1994 |
81 ha |
| Čertova stráň |
1992 |
20 ha |
| Datelovská strž |
2003 |
6 ha |
| Hamižná |
1995 |
15 ha |
| Házlův kříž |
1992 |
70 ha |
| Chřepice |
1994 |
17 ha |
| Kepelské mokřady |
1995 |
68 ha |
| Kyselovský les |
1995 |
7 ha |
| Lakmal |
2003 |
41 ha |
| Losenice |
1998 |
3 ha |
| Městišťské rokle |
1994 |
169 ha |
| Milešický prales |
1989 |
8 ha |
| Nebe |
1995 |
14 ha |
| Pateříkova Huť |
2003 |
7 ha |
| Prameniště |
1994 |
335 ha |
| Pravětínská Lada |
2000 |
49 ha |
| Rašeliniště Borková |
1995 |
47 ha |
| Svobodova niva |
1996 |
9 ha |
| Zátoňská hora |
1989 |
49 ha |
| Zelensý luh |
2003 |
17 ha |
| Zhůřská pláň |
2000 |
132 ha |
| Zhůřský lom |
1999 |
1 ha |
| |
|
|
|
Národní přírodní památky |
| |
|
|
| Blanice |
1989 |
295 ha |
| |
|
|
|
Přírodní památky |
| |
|
|
| Jasánky |
1992 |
105 ha |
| Jilmová skála |
1985 |
8 ha |
| Královský hvozd |
1991 |
2021 ha |
| Lipka |
1933 |
1 ha |
| Křišťanov - Vyšný |
1989 |
4 ha |
| Malý polec |
1982 |
11 ha |
| Multerberské rašeliniště |
1992 |
9 ha |
| Pasecká slať |
2000 |
90 ha |
| Pestřice |
1992 |
107 ha |
| Pod Popelní horou |
1985 |
6 ha |
| Poušť |
1992 |
47 ha |
| Prameniště Hamerského potoka |
1992 |
55 ha |
| Račínská prameniště |
1992 |
123 ha |
| Svatý Tomáš |
1992 |
53 ha |
| Velké Bahno |
1992 |
86 ha |
Národní park (NP) Šumava
Národní park Šumava vznikl v březnu 1991 vyjmutím nejcennějších lokalit z CHKO Šumava.
Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Se svojí rozlohou 69 030 ha je největším národním parkem v ČR. Za svoji atraktivitu vděčí NP kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl unikátní přírodní celek jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě.
Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m.(údolí Otavy u Rejštejna) do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón:
I. zóna - přísná přírodní - 13% z celkové plochy
zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy
II. zóna - řízená přírodní - 83% z celkové plochy
člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy
III. zóna - okrajová - 4% z celkové plochy
území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy
Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.
| Klidová území: |
Modravské slatě |
| |
Plesná – Ždánidla |
| |
Kaňon Křemelné |
| |
Zhůřecká slať – Mezilesní slať |
| |
Vltavský luh |
| |
Trojmezná – Plechý – Smrčina |
|
|
|